Z hostesky koordinátorkou (a naopak): O zodpovědnosti

Rok se pomalu přehoupl, ze 17 se rázem stala 18 a já jsem zase nepřidala skoro nic. Co rok, přehouply se další tři měsíce a za chvíli budeme (nejen) za okny vítat jaro s otevřenými náručemi. Nebo. Nevím jak vy, ale já rozhodně! Zimy na mě bylo dost a odehrálo se toho tolik, že vlastně nevím, co bylo pozitivní a co negativní. O tom se asi rozepíšu jindy, pořád na to tak nějak nejsem úplně připravená.

Je to zároveň už půl roku, kdy mám skutečné zaměstnání na plný úvazek ve firmě, kde jsem dříve dělala hostesku - Ehosteska. Z chození po akcích jsem se stala osobou, zodpovědnou za to, aby na akci přišel potřebný počet osob, které budou pracovat.

Nejmilovanější kolegyně 

Ne všichni jsou zodpovědní a spolehliví tak jako ty! 

Když jsem ve své době posílala životopisy na různé pozice, připadalo mi banální slovíčko "zodpovědná" jako nic neříkající fráze v životopise, o které jsem si ani ve snu nemyslela, že by mohla mít větší význam. Zodpovědný je přeci každý. No, není. Musíte to ale především dokázat a ne pouze napsat na do souboru.

Chtěla bych předat takovou myšlenku, a to tu, že pokud chcete v životě něčeho dosáhnout, rozhodně nepodceňujte zodpovědnost. Vidíme se různých influencerech, chtěli bychom být slavní, chtěli bychom řídit firmy, někam to dotáhnout. Vše ale začíná u nás, a o tom, jak si nastavíme pravidla. Tedy nastavíte. Já si troufám říct, že je nastavená mám! 

Pokud se na akci, která běží 4 hodiny přihlásí někdo, kdo pak nedorazí, nedá vědět, neodpovídá na telefony a následně si telefon vypne, jak může taková osoba usilovat o to, že se v životě někam dostane? 

Pohovory většinou probíhají dobře až do chvíle, kdy lidem, kteří pro nás chtějí pracovat řekneme, že akci nemůžou jen tak zrušit, kdy se jim zlíbí. Ráno jsem se probudila a zjistila jsem, že se mi vlastně dneska nikam nechce, tak si vymyslím nějakou omluvu výmluvu. O kolika úmrtích tetiček a autonehodách už jsme slyšely? No na rukách to nespočítáte. Jak to jednou uděláte, až budete mít reálné zaměstnání? Tam nemůžete jen tak napsat, že se vám vlastně dneska nechce pracovat a že nepřijdete. V reálném životě se nespolehlivost neomlouvá! 

A co jsem vypozorovala? Kupodivu to, že v krajích (anebo přicházející z krajů) jsou holky kolikrát šikovnější než v Praze. Možná je to jen zdání, že tam nemáme tolik akcí, ale připadá mi, že pražští pracanti jsou zhýčkaní. Nejdou pracovat pod určitou hodinovou mzdu, nechce se jim stát v lodičkách, protože je bolí nohy, neobléknou se pořádně a tak dále, a tak dále. Samozřejmě ne všichni :), nebojte, najdou se i světlé výjimky. 

Moje otázka je ale taková. Jak chce takový člověk, který není ochotný dojít na jednu akci při studiu, na kterou se dobrovolně přihlásil, uspět v pracovním prostředí až školu dokončí? Toto je pro ně sice jen brigáda, ale je to také takový malý trénink na to, co přijde. 

A jak to dopadá? No, nejednou se mi už stalo, že jsem šla zachraňovat akci na poslední chvíli já. Nejpikantnější je asi ta historka, kdy jsem šla večer na víno, přišla domů v 5 ráno s tím, že mě čeká poklidný den, ale v 9 už jsem si četla zprávu od kolegyně, že jí vypadla hosteska a jestli bych to nezvládla. Zvládla! Takhle moc zodpovědná jsem. Bylo mi teda zle, co si budeme povídat, ale zvládla jsem to. 

S hosteskou, kterou milujeme všechny tři Katky v Ehostesce ♥

Home office (viz Instagram)

"Šťastný výraz", že musím pracovat s kocovinou a po 4 hodinách spánku

Ještě stále si myslíte, že být zodpovědný a spolehlivý nemá žádný význam? Rozhodně má a pokud takoví jste, určitě se nebojte to dát při pohovorech na odiv. Minimálně u nás byste s tím uspěli! Ale nezapomínejte, slova musí být následně podpořena činy. 

Co vy? Dovolili byste si někam se přihlásit a pak prostě nepřijít? Je jedno jestli do práce, do školy, na workshop, na schůzku... 

♥