Hodně aktuální je teď u mě poslední ročník na výšce - tedy ne poslední, ale poslední na Bc. Letos budu psát bakalářku, a s trochou štěstí snad složím státnice. A hodně přemýšlím, jestli mám potom pokračovat, nebo někam vyjet. Nechce se mi přerušit škola, protože vím, jak je těžké se potom vrátit do procesu učení. Spousta lidí to už vůbec nedokáže. Tak pořád přemýšlím jestli vůbec potřebuji být Mgr. nebo ne.
Včera jsem si totiž otevřela StudentAgency Au-pair pobyty a řeknu vám, jela bych okamžitě! Mám s tím hodně velké dilema. Ale přemýšlím o tom už dýl. Moje angličtina nebyla nikdy nějak slavná, a tak si myslím, že by se mi to hodilo. Pořád zvažuji pro i proti. Nejhorší v tomhle je že když máte přítele tak se vám prostě nikam nechce. Nechcete ho tady nechat, já nevím na 3, na 6 nebo na kolik měsíců na pospas s tím že si budete psát. Ani mu tohle svoje uvažování neříkám, jestli sem půjde, což si nemyslím ale může se to stát tak si to přečte až tady.
Pořád nevím, procházela jsem si fórum kde psaly holky zážitky a hrozně mě to navnadilo. Až na ty, které se dostaly do špatné rodiny, ale to se dá řešit s agenturou. Do pár dní seženou jinou rodinu. Chtěla bych někam do Anglie - nejlépe Londýn nebo Brighton, ale v podstatě bych se nebránila ani jiným, anglicky mluvícím zemím. Vždyť co, poznala bych zase nová místa, nové lidi..
Dál jsem uvažovala o Německu, tam jsem četla jen samou chválu. Rodiny jsou milé, vstřícné... a klidně můžete odjet i s malou znalostí jazyka, rodina vám vychází vstříc, třeba vám i doporučí školu, kam chodíte 2x týdně. Buď si ji hradíte sami, nebo vám rodina přispívá a dokonce jsem četla že někde hradili veškeré náklady na školu. A nebo byla škola zdarma.
No, tak tohle je to, co se mi v posledních dnech hodně honí hlavou. Bohužel nejsem člověk, který vše zahodí a prostě jede. Je to dost těžké. Ale myslím že by to bylo hrozně super, a strašně moc by mi to dalo..
